EU pro Tebe

Cestování

Cesty bez hraničních kontrol

  • Jako občané Česka se můžeme díky svému evropskému občanství volně pohybovat po 26 zemích, které tvoří území schengenského prostoru. Nezáleží na důvodu nebo trvání cesty. Ať chceme poznávat památky, pracovat v jiné zemi či studovat na prestižní zahraniční univerzitě, vše je možné. A nemusíme cestovat jenom krátkodobě: pokud se nám v jiné zemi zalíbí, můžeme se tam usadit. Tuto svobodu volného pohybu osob nikde jinde na světě v takovém měřítku, v jakém je aplikována na vnitřním trhu EU nenalezneme
  • A co je ještě lepší, na svých cestách nemusíme počítat se zdržením. Na hranicích v rámci Schengenu nás nezdrží pravidelné pasové ani celní kontroly. Díky tomu se v létě dostaneme k moři rychleji. A před Vánoci si můžeme na den odskočit na vánoční trhy k našim sousedům.

Studium/stáž

Již více než 54 000 mladých si vyzkoušelo studijní pobyt v zahraničí

  • Čeští studenti se můžou vzdělávat na evropských univerzitách. Můžou strávit celé své vysokoškolské studium v zahraničí či alespoň jeho část v podobě výjezdu na výměnný semestrální pobyt v rámci programu Erasmus+.
  • V období od září 2004 do června 2014 vycestovalo skrze program Erasmus na zahraniční univerzitní pobyt více než 54 000 mladých Čechů. To je, jako byste poslali do zahraničí všechny dnešní studenty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, pražské Vysoké školy ekonomické, brněnské Mendelovy univerzity, plzeňské Západočeské univerzity a opavské Slezské univerzity a ještě by vám pár volných míst zbylo.
  • Mladí Češi se většinou vydávají do jiných evropských zemí na studijní výměnu v délce 6 měsíců. Ve sledovaném období tak strávili všichni účastníci programu v jiných zemí EU studiem, poznáváním nových kultur a obyčejů, cestováním a zábavou více než 26 000 let. A že za tuto dobu už něco stihnete!

Volný pohyb zboží, služeb a kapitálu

Obchod a podnikání bez překážek

  • Na vnitřním trhu se stejně jako vy volně pohybují i zboží, služby a kapitál. Nejenom, že se k vám dostane rychleji a bez problémů zásilka z německého či italského internetového obchodu. České podniky a obchodníci díky tomu můžou obchodovat s jinými zeměmi v Unii bez překážek. A tak spoří významné náklady.
  • Pokud by byly znovu zavedeny pravidelné hraniční kontroly na všech hranicích mezi státy Unie, ročně by je to stálo minimálně 1,7 miliardy korun navíc. Za ušetřené peníze můžou dopravci najet o více než 1,7 milionu kilometrů navíc. To je, jakoby se z Olomouce do Barcelony a zpět vydalo 425 kamionů.

Volný obchod se světem

Vstup českých firem na světový trh bez omezení

  • Členství v EU umožňuje českým občanům a firmám volný vstup na největší světový obchodní trh. Ten čítá kromě 28 členských státu i další čtyři země (Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island) a zahrnuje více jak půl miliardy spotřebitelů a 26 milionů podniků. Česko, jakožto člen EU, je tedy součástí největšího obchodního bloku světa, který se podle údajů Mezinárodního měnového fondu za rok 2015 podílí na tvorbě hrubého světového produktu z 23,6 %. Samotná Česká republika má přitom podíl na světovém produktu ve výši 0,25 %.
  • To, že jsme členy jednoho z nejvlivnějších obchodních sdružení světa, nám význačným způsobem napomáhá při realizaci obchodních vztahů se zeměmi mimo EU. Podmínky obchodních vztahů za EU jako celek totiž vyjednává Evropská komise z úplně jiné startovací pozice, než jakou by měla ČR samotná.

Finance

639 miliard korun pro nás všechny

  • Česká republika je po celou dobu svého dosavadního členství v EU čistým příjemcem prostředků z evropského rozpočtu. Čistá pozice ČR v tomto ohledu za dobu našeho členství (k prosinci 2016, Ministerstvo financí 2017) dosahuje vůči evropskému rozpočtu 639 miliard korun. Od roku 2004 přitom ČR získala z unijního rozpočtu přes 1,1 bilionu korun, přičemž do něj odvedla částku přesahující 473,4 miliard. Na každého občana ČR tak z evropského rozpočtu připadá téměř 61 000 Kč. To je, jako kdyby vás Unie zvala každý den na pivo šest let a asi osm měsíců. Nebo bychom si za tuto sumu mohli koupit zásobu tatranek na více než 18 let.
  • Největší část z těchto prostředků Česká republika získala skrze evropské strukturální fondy a Fond soudružnosti. Ty napomáhají k vyrovnávání regionálních rozdílů v EU. Díky nim se realizuje celá řada operačních programů, které jsou zaměřeny například na posílení rozvoje a podporu malých a středních podniků, zvýšení kompetencí a znalostí aktivního obyvatelstva stojícího mimo trh práce či zkvalitnění životního a obytného prostředí v našich městech.

Kultura

Zrekonstruované památky, více turistů ze zahraničí

  • Z našeho členství v EU těží i česká kultura. V období let 2007 – 2013 došlo například za finančního přispění EU ke zrekonstruování 302 památkových objektů. Ostravské Trojhalí, Regionální muzeum v Litomyšli, Květná zahrada v Kroměříži, důl Jeroným v Jáchymově nebo vila Tugendhat. Tady všude pomáhaly evropské peníze. A to ani zdaleka není vše. Díky podpoře z Evropské unie si můžeme prohlednout také unikátní Muzeum nové generace ve Žďáru nad Sázavou, využít zlepšené služby Knihovny Jiřího Mahena v Brně nebo navštívit těžní věž dolu Kukla v Oslavanech.
  • Členství ČR ve vnitřním trhu EU, stejně jako účast na schengenském prostoru mají značný vliv na počet příchozích turistů z EU, kteří se rozhodnou navštívit ČR. Odhaduje se, že v případě, že by Česko nebylo součástí schengenského prostoru, došlo by ke snížení počtu přijíždějících turistů ze schengenského prostoru v řádu jednotek procent z celkového počtu přijíždějících zahraničních návštěvníků do ČR, přičemž by naše ekonomika v důsledku této skutečnosti přišla nejméně o 550 milionů korun ročně ze zisku na zahraničním cestovním ruchu.

Životní prostředí

Čistější a zdravější životní prostředí

  • Od doby, kdy Česká republika vstoupila do EU, proudí do oblasti ochrany životního prostředí a prevence jeho znečistění bezprecedentní množství finančních prostředků jak z evropských strukturálních fondů, tak i z Fondu soudružnosti. Za celé programové období bylo jenom v rámci Operačního programu Životní prostředí podáno celkem 29 708 žádostí o podporu, přičemž nejvíce projektů bylo zrealizováno v oblasti úspor energie a využití odpadního tepla.
  • Realizované projekty přispěly ke zlepšení životního prostředí např. snížením emisí CO2 o 732 267 t/rok. Spotřeba energie poklesla o 4 623 839 GJ/rok, což odpovídá spotřebě 58 142 průměrných českých bytů. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů se naopak zvýšila o 355 146 GJ/rok.

Boj proti kriminalitě

  • Evropská unie není územím beztrestnosti. Vstup ČR do EU a především zapojení do tzv. schengenské spolupráce znamenal zcela zásadní posun v oblasti policejní spolupráce a tedy zlepšení možností Policie ČR při ochraně občanů ČR a boji proti zločinu.
  • Významné jsou přínosy spolupráce cestou Evropského policejního úřadu Europol nebo Evropské jednotky pro justiční spolupráci Eurojust. Ty napomáhají v odhalování organizovaného zločinu možnostmi dříve vyloučenými či obtížně realizovatelnými.
  • Další důležitý nástroj v boji s trestnou činností představuje Evropský zatýkajíc rozkaz. Tento nástroj vydaný orgány jedné země EU je platný na celém území Unie. Nahradil velmi zdlouhavé postupy vydávání, které mezi členskými státy EU existovaly dříve, a řízení je rychlejší.  Od jeho zavedení v roce 2004 bylo v ČR na jeho základě v rámci EU zadrženo a do ČR předáno více než 2 700 českými soudy hledaných osob a z ČR se naopak podařilo do ostatních členských států EU předat přes 3 100 hledaných osob.
  • EU prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost poskytla České republice v období 2014-2020 přibližně 840 milionů korun na řešení zásadních otázek v oblasti bezpečnosti. Ty se použijí zejména na ochranu vnější hranice, zvýšení bezpečnosti na letištích, pořízení forenzních nástrojů na odhalování drogové kriminality, vybavení policie na boj s kybernetickým zločinem či na prohloubení policejní spolupráce s ostatními členskými státy.
  • Zásadní roli zde hraje společný Schengenský informační systém. Od roku 2007, kdy se k němu Česko připojilo, bylo jeho prostřednictvím vypátráno jen ve vztahu k Česku, více než 77 000 osob a věcí, přičemž efektivnost tohoto unikátního nástroje neustále roste. Jen v roce 2016 to bylo ve vztahu k ČR více než 11 000 tzv. zásahů – tj. vypátraných hledaných a pohřešovaných osob včetně dětí, odcizených vozidel, ztracených a odcizených dokladů atp.